Povídka: Ogaři (J. Š. Vlárský)

09.03.2011 12:53

To, co vám chcu dnes povědět a jastřabských ogaroch, stalo sa po první světovéj vojně na podzim ve dvacátém roku.
    Z ilavského háreštu utéklo několik chlapů. Fšady, na moravskéj aj slovenskéj straně hranic bubnovali obecní policajti túto zprávu a upozorňovali ludi, aby sa v noci dobře vartovali, aby jich utečení háreštanti neokradli.
    Také v Jastřabí strýček Mikáčkovi v osobě obecního policajta skoro ráno tľkli na buben a podávali občanom túto zprávu. Ludé f celém moravskoslovenském pohraničí byli rozrušení a o ničem iném sa nevyprávjalo enom o háreštantoch. Byly dľhé večery a drhlo sa skoro f každéj chalupě péří lebo sa přadlo.
    Také u Fojťáků sa drhlo a chodívala tam chamraď z celéj dědiny. Cérky drhly, ogařiska vyprávjali fšelijaké hlúposti a hráli sa na fanty. Ten večer sa však vyprávjalo enom o háreštantoch a zlodějoch. Joška Kopecký seděl pod kamny, uščúřil sa a cosi pošuškál Bohušovi Kolářovém a Joškovi Hnilovém. Obá sa smíli, ale nikdo nevěděl proč. Také mezi ostatníma ogarama byla tichá porada a za chvílu sa fšeci z jizby vytratili na dvůr a uradili sa, že budú dělat zloděje.
    „A ke kom nájprv půjdeme?“ optál sa Ozef Blahúškůj. Chvílu sa rozmýšlali. Jan Šelíčkůj si odkašlál a pravíl: „Myslím bude najlepší, dyž půjdeme k zadním Michalom. Já vlezu do chlévca, chytím prasa za ušiska a budu ho vytahovat ven, tak, aby kvičalo. Vy budete stát venku a dávat pozor. Dyby nekdo vylézl z chalupy, budeme utěkat za Štěpnica.“ Fšeci súhlasili a šli k Michalom.
    Joška vlézl do chlévca a chytil prasa za uši. Toto najprv enom kvíkalo, ale za chvílu kvičalo, jak by ho zabíjál. Ogaři sa smíli, ale za chvílu vrzli dveři. Trhlo to s nima, jak dyž by sa chytli elektrického drátu, a utěkali, enom ploty za nima praščaly.
    Dyž sa za chvílu sešli dohromady, Joška Kopecký pravil: „Víte, ogaři, že sem ve chlévci ztratil čepicu?“ – „Tú tam nenecháme,“ pravil Jan Kolářůj, „vrátíme sa pro ňu, šak už tam nebude nikdo“.
    Pomály sa blížili k chlévci, odkúď před chvílů utékli. Svítili si baterijú a hledali čepicu, zatým co druzí držali dveři, aby nikdo nemohl z chalupy ven. V tom najednúc strýček Michalovi vyletěli z kolnice a zařvali: „A vy kakraholti kakraholští, vy ste ňa chtěli okrast?“ Rozehnali sa pantokem a hodili s ním po ogaroch. Pantok švihl okolo uší Franckovi Kostkovém. Ten sa lekl a aby nedostál podruhéj doopravdy, vyletěl z chlévca a vrazíl do strýčka. Tito sa zamotali a jak širocí, tak dľzí převalili sa na dvoře. Ogařiska sa rozletěli, jak dyž střelí do vrabců.
    „Dyž už sme v tom půjdeme ešče na Výpustu ke Kašparom vystrašit tetičku a Marinu,“ pravil Janek Šimúnkůj ogarom, dyž sa dostali zpátky do dědiny. „Strýček sú v horách, tož robám naženeme aspoň trochu strachu. Budú mět strach aj roby Žalkovy – šak Jan Buršúj už tam nebude.“ Chlapci sa nedali moc naváďat, byli rozgurášení a tož šli na Výpustu. Jedni ostali na cestě, druzí šli do dvora ke kurníku a třetí ke chlévci, de byly husy. Husy byly ticho, ale slépky křékaly, jak dyž jich chytá tchoř. To už byly roby u Kašparů aj u Žalků hore. Obudili sa aj strýček Slaběňákovi a začali křičat tak, až sa obudili aj Bračíkovi.

    To už byla hore celá Výpusta a proto ogaři pustili slépky aj husy a utěkali hore Příčkami přes Díly a zahrady zpátky k Fojťákom, sedli si pod kamna a vyprávjali, jak by sa nic nestalo. Horší bylo na Výpustě. Fšeci vystrašení – a Marina Kašparova utěkala ke strýčkovi Dragúnovým, zatřískala na okno, lebo už spali, protože bylo skoro jedenást hodin. Otevřeli jí, ale nikdo s ní nemohl ani slova dostat. Až teprú za chvílu sa od ní dověděli, že na Výpustě byli zlodějé. Strýček Dragúnovi natáhli nohavice, oblékli kožuch a šli k Janovi Pavleňákovém, který byl v téj době akorát starostú. Seděli ešče pod kamny a pokuřovali s fajky, lebo tam ešče roby přadly a vyprávjali mu, jaká byla na Výpustě náščeva.
    „Mosíme obudit chlapi a vartovat, aby ešče do rána nekoho neokradli!“ Šli obá dědinú a od Fojťáků akorát šli ogaři. Pravili jim, co sa stalo na Výpustě a nařídili, že sa mosí vartovat, lebo to mohli byt háreštanti z Ilavy. Ogaři sa nedali pobízat a hořeli zvědavosťú, co sa děje na Výpustě. Ostali tam až do rána, nekeří u Kašparů, druzí zas u Žalků a zedli jim šecky jabuka aj hrušky, které měli nachystané na zimu. Teprú za několik týdňů vylézlo navrch, že zlodějé nebyli z Ilavy, ale že to byli jastřabští ogaři…

Slovníček:
Ilavského háreštu – ilavského vězení  
Háreštanti – vězni
Vartovat – hlídat
Mikáčkovi – Bartošovi čp. 1 (nyní Kulturní dům)
Fojťákovi – Hýblovi čp. 20 (nyní Králíkovi)
Joška Kopecký – Josef Šeliga čp. 13 (nyní rekreační objekt)
Bohuš Kolářůj – Bohumil Hnilo čp. 51 (nyní podnikatelský objekt Václava Králíka) 
Joška Hnilůj – Josef Hnilo čp. 70
Ozef Blahúškůj – Josef Krůžela čp. 16 (nyní rekreační objekt)
Jan Šelíčkůj – Jan Šeliga čp. 5 (nyní rekreační objekt manželů Běhunčíkových)
Zadní Michalé – Fojtíkovi čp. 49
Za Štěpnica – místní trať na východ od obce
Jizba – pokoj
Francek Kostkůj – František Eliáš čp. 34 (nyní Miklasovi)
Výpusta – místní část obce (na jihu) 
Kašparovi – Krůželovi čp. 44 (dům již neexistuje, dvůr domu čp. 47)
Janek Šimúnkůj – Jan Šuráň čp. 21
Roby – ženy
Žalkovi – bydleli v domě čp. 47 (nyní mladí manželé Pekařovi)
Jan Buršůj – později se do domu čp. 47 přiženil
Rozgurášení – rozdivočení
Bračíkovi – bydleli v domě čp. 46 (nyní Jelínkovi)
Příčkami přes Díly – místní tratě na západ od obce
Dragúnovi – Šuráňovi čp. 10
Jan Pavleňák – Jan Hýbl čp. 32

Převzato z Časopisu zaměstnanců Závodů říjnové revoluce n. p. Vsetín, závod 04 – Slavičín „Budujeme“, publikováno 29. prosince 1961. 

Pár slov o autorovi

J. Š. Vlárský je pseudonym autora povídek Jana Šuráně, který se narodil 27. prosince 1906 v Jestřabí čp. 7. V roce 1928 se ve Slavkově u Brna oženil a záhy se přestěhoval zpět do Jestřabí. Zde si zřídil štětkářskou a kartáčnickou živnost, kterou musel v roce 1953 ukončit. Na sklonku svého produktivního života pracoval ve Zbrojovce Slavičín. Zemřel v roce 1979 ve věku nedožitých 73 let. 

V první polovině 60. let publikoval Jan Šuráň několik povídek z jižného Valašska v závodním časopise Zbrojovky Slavičín. Dnes jsme Vám nabídli jednu z nich...     

 

 

Diskusní téma: Povídka: Ogaři (J. Š. Vlárský)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek